ČB 10/2022. TÉMA: VÍRA A PŘIROZENOST

31. října 2022

(ČB 10/2022) Ve víru víry. Název letošního Sjezdu (nejen) evangelické mládeže, který zavítal tentokrát do Ostravy. Přemýšlela jsem nad tím, co tenhle vír víry znamená pro mě. Motiv „víru“ mi evokuje něco divokého, živelného, rychlého, a ne úplně kontrolovatelného.

ČB 10/2022. TÉMA: VÍRA A PŘIROZENOST
31. října 2022 - ČB 10/2022. TÉMA: VÍRA A PŘIROZENOST

Ve víru víry

Ve víru víry. Název letošního Sjezdu (nejen) evangelické mládeže, který zavítal tentokrát do Ostravy. 

Přemýšlela jsem nad tím, co tenhle vír víry znamená pro mě. Motiv „víru“ mi evokuje něco divokého, živelného, rychlého, a ne úplně kontrolovatelného. Dokážu si představit, že dost často jsme „ve víru“, nebo spíš v jednom kole, máme frmol. Ale jak se v tomhle všem odehrává víra? Anebo spíš – jak ji tam v tom překotném dění vměstnám?

Ve spěchu a stresu jde hledat ledacos, jen ne Pána Boha. Na toho přece potřebuju čas a klid. Udělat si čas, naladit se, někam si zalézt. Ve víru se nedokážu zklidnit ani naladit na spirituální notu. Tak jakýpak vír víry? Není to hloupost? 

Odpověď mi daly nedělní sjezdové bohoslužby. Konkrétně kázání Elišky Geislerové, která ale ze zdravotních důvodů nemohla být přítomna, a tak kázání přednesla místní farářka Ewa. 

Vír víry, to je přece Duch svatý! Ten, který víří naším srdcem, ten, který dává všechno do pohybu. Který rozpohybuje nehnuté, rozeznívá mlčící, zapaluje, podněcuje, oslňuje. Duch svatý, to je náš dar víry. Skrze něho k nám promlouvá Boží slovo. Je to vítr, který vane, kudy chce. Dokáže vanout lehce jako osvěžující vánek, ale taky silně dout. „Když duch Boží zavěje, vohejbaj se koleje,“ zpívá se ostatně v parafrázi na známou píseň ze Svítá. A duch Boží tu sílu vážně má. Můžeme být uspěchaní, upocení a vystresovaní, ale Boží vanutí si nás stejně najde, aby s námi v tom víru tančilo. 

Říjnové číslo Českého bratra nese sice téma Víra a přirozenost, ale klidně by se mohlo taky jmenovat Ve víru víry. I my se ptáme po křesťanské spiritualitě – jak může vypadat, jak je pestrá, jak zasahuje do našich životů. I my hledáme to živoucí, dynamické, vířící. To, co nás oživuje. To, co nám vdechuje víru.

A tak věřím, že i Český bratr trochu rozvíří stojaté vody a ovane čtenáře osvěžujícím čtením.

Inspirované čtení přeje
Adéla Rozbořilová

ARO barva

OBSAH

TÉMA
Biblická úvaha – L. Klíma
Rozhovor se Sašou Jacobea a Sašou Flekem – J. Plíšková
Víra vždy znovu darovaná – O. Kolář
Duchovní život Romů – M. Vymětal
Nezvládnutá přirozenost – J. Pechar
Otázka na tělo – A. Rozbořilová
MLÁDEŽ
Chvála tělesnosti – J. Pechar
Chuť reformace – L. Ridzoňová
MOJE CÍRKEV
Nakladatelství a knihkupectví Kalich mění majitele – J. Hofman
Sudická škola od září přivítala první žáky – J. Hofman
Podzimní kurzy Evangelické teologické fakulty – J. Hofmanová
Všechny příležitosti nově na jednom místě – M. Balcar
Sto let od narození Zdeňka Matějčka – M. Kovářová
Demokracie jako téma pro ekumenu? – J. Hofmanová
DIAKONIE
Spolu až do konce – A. Šůra
SLOVO
A nelze vás nemilovat, vás, posvátná znamení v krajině – Z. Eminger
Rozhovor s Kateřinou Tučkovou – A. Rozbořilová
Zázraky hluboko za zraky – J. Hoblík
Návrat kamenů – A. Rozbořilová
Recenze: Chasidům blíž – R. Dračka
Poslední slovo – M. Bouček