(ČB 11/2025) „Jak jsi krásná, přítelkyně moje... jak jsi krásný, milý můj.“ (Pís 1,15+16)
Jak vypadá krásný člověk? Právě jako to naše malé děťátko, řekli by novopečení rodiče. Zamilovaný člověk by se naopak dlouze rozhovořil o objektu své lásky a nezůstal by jen u líčení tělesného vzhledu. Umělci by krásu člověka vyjádřili ve svém díle, a to po svém. Krása je totiž subjektivní. Kdo se líbí mně, nemusí se líbit druhému. Navíc ideál krásy se mění. Před sto lety by vyhublé modelky s nepřítomným pohledem nejspíš poslali na léčení do sanatoria.
Také u nás se každý rok pořádají soutěže krásy žen a nověji i mužů. Krásní jedinci musí splňovat správné tělesné parametry, musí mít bezchybný vzhled, nesmí být tuctoví, měli by umět prodat svůj šarm a ukázat se celému národu v plavkách. Před mnoha lety jsem slyšela mluvit na pastorálce jednoho starého faráře o této soutěži. Přemítal nad tím, že je člověk vlastně takový shluk bílkovin a soutěžit v tom, kde se zrovna nakupily, mu přišlo hloupé.
Krása těla je pro lidi důležitá a také vzrušující, zvlášť v určitém období života. Člověk chce a potřebuje zaujmout druhé. Někteří jsou ochotni kvůli krásnému tělu podstoupit bolest. Někdo zas investuje do nekonečného zkrášlování mnoho financí a času.
Mít krásné tělo není snadné. O tom čteme už ve Starém zákoně. Kupodivu všichni praotcové měli dobrý vkus na ženy. Pramáti Sáraj už byla dáma v letech a stále si uchovávala krásný vzhled. Jak to jen dělala? A právě její krása zamotala hlavu nejednomu potentátovi a z Abrama udělala zbabělce. Také pro Izáka vybrali hezkou ženu Rebeku. Její oblíbený syn Jákob si našel dívku Ráchel, s krásnou postavou a krásného vzezření. Ráchelina starší sestra Lea měla mírné oči. Zato byla úspěšnou matkou. Všechny ženské hrdinky v Bibli neoplývaly krásou. Někdy se stala krása přítěží. Král Achašveróš se chtěl pochlubit před ostatními muži svojí krásnou paní. Královna Vašti nepřistoupila na jeho ponižující hru, odmítla poslechnout příkaz, a proto byla zapuzena. Její nástupkyně Ester také proslula krásou, do vzhledově průměrné dívky by se král zřejmě nezamiloval. Paní Batšeba, žena Urijášova, byla velmi půvabná, zvlášť když se večer umývala. Král David na ní mohl oči nechat a zapomněl v tu chvíli na celý svět, hlavně na Pána Boha.
Také o některých biblických mužích se dozvídáme, že byli krásní. Josef měl krásnou postavu a vzhled. Stačila si toho všimnout i paní Potífarová a zkoušela Josefa svést. První izraelský král Saul byl také hezký mladík, hezčího bys pohledal a jak byl vysoký. Díky tomu byl nepřehlédnutelný. No a ten nejslavnější král byl ryšavý s krásnýma očima a zase pěkného vzhledu. V Novém zákoně se o hezkých lidech moc nepíše, snad jen o krásném biskupovi. Krása však není v jeho ztepilé postavě, ale v jeho krásných skutcích.
Může být krásný každý člověk? Myslím si, že ano. Člověk byl stvořen k Božímu obrazu. Každý z nás svým životem a také tím, jak vypadá, odráží něco z nebeské krásy a dobroty. Důležité je, že jsme krásní pro lidi, kteří nás mají rádi.
Romana Čunderlíková
foto: pexels.com