Biblická úvaha: Kráska v koženém kabátku

Někdy jsi daleko, jen opřená mezi ostatními, tvůj hřbet se opírá o hřbet sousedky, 
jsi těžká, to přece jen, těžká a vázaná v koženém kabátku. 
Už postarší jsi, lesk i vůně novoty dávno vyprchala. 
Přesto svou váhou převyšuješ ostatní…
Jindy jsi zcela blízko. 
Až intimně přilneš k tělu, to ve chvíli, kdy usínám, když klíží se mi zrak. To tě mám blízko, lehká jsi mi, když oči padají, ruce slábnou a přichází černý mrak…
Zůstáváš ve vzpomínkách, to tenkrát, dávno, kdy ztratila ses. Raději mlč! Bylas jen jednou z mnoha, tvá moudrá slova až směšně zněla… 
Kdo by tě pak hledal znova!
Za to, když už setmělo se, ty záříš! A tiše zasměješ se, když oči tě hledají, prsty objímají… 
Tu náhle navracíš se, a jsi opět blízko, až moc blízko – stará známá. 
Tak krásná v koženém svém kabátku, vznešená. 
Vznešená, ne němá. Mám tě v dlaních, záříš!

Kde se otevírá, kde vchází a zpřítomňuje se Boží dění, kde jde o jeho věc, kde se stává Boží slovo, tam je světlo. Tam je jasno. Tam se prostor rozzáří, něco se osvětlí. Tápající se má čeho chytit, klopýtající se zvedá, moudrý i nemoudrý náhle chápe nebo se aspoň začíná ptát.

Bible, svázaný soubor knih, ještě sama o sobě světlo a rozumnost nepřinese. Odložená v knihovně, nepoužitá na nočním stolku, zaprášená v kanceláři zcela zapadá mezi své kolegyně. Pravda, většinou bývá krásná, zdobená, zděděná nebo nevím jaká ještě, ale je svým způsobem němá a k ničemu. Nikdy se ta kráska v pěkném kabátku nestane magickou knihou, jakkoli bychom ji tak chtěli vidět nebo opěvovat. Nebude ani kuchařkou, která nám nabídne přesný návod na přípravu chutného života. A díky Bohu za to! Bible, ta, která je skutečně blízko našim dlaním, Bible v našich dlaních, ale i v dlaních společenství, může se stávat Božím slovem. Pak může být otvírána, čtena a vykládána, oživena tím, který sám světlo stvořil a který skrze Ducha tvoří dál a rozkrývá naši tmu. Jejím otvíráním, vpouštěním živého slova do srdce a života, posloucháním, čtením, stává se ten zázrak. 

Živé Boží slovo skrze texty mnohých svědků víry promlouvá do našich životů. Září! Povzbuzuje, napomíná, utěší, vzdělává, kochá svojí krásou, ba také provokuje a nutí přemýšlet. Pak již samotné rolování svitků, dnes otvírání těch několika set listů svázaných do hřbetu, nebo dokonce jen jeden klik a následný scroll na aplikaci Bible v mobilu vtahuje nás do děje Božího slova, do děje, který kdysi započal, kterým smíme žít i my a který můžeme nést dál novým pokolením. Takže ne, není němá, září! A někdy i doslova.

Jaroslava Michnová
foto: ARo