Biblická úvaha: Duch svatý může být naším průvodcem

Přesto církev každoročně Svatodušní svátky slaví. Připomínáme si, že Duch svatý je a působí i dnes i mezi námi, s námi. Duch svatý je třetí osoba Trojice Boží. Osoba, která je nám asi nejméně pochopitelná a nejméně uchopitelná. Ale přesto, možná právě proto, nám je v našem životě nejbližší.

Bůh Otec – Stvořitel i jeho Syn Ježíš Kristus – Spasitel, nám nejen zaslíbili, ale i poslali Ducha, který nás chce provázet všude a vždy. Ducha, který může být naší pomocí, útěchou, naším učitelem i průvodcem. Jak veliká to je pomoc pro nás, kteří si nevíme rady se svým životem, kteří vidíme jen na krátkou vzdálenost před sebe. Ale i pro nás, kteří si myslíme, že všemu rozumíme. Nevíme, co nás v životě čeká. 

Nevzpomeneme si hned na vše, co nám kdy Bůh řekl. Nepamatujeme si vše, co jsme slyšeli z Božího slova, ze slov svědectví Kristových svědků. Představte si, že jste přijeli do neznámé krajiny, ve které jste ještě nikdy nebyli, nic o ní nevíte a nikdo vás nedoprovází.

Je těžké v takovéto krajině cestovat. Nevíte, co vás potká, co se dá jíst, a co je jedovaté. Nevíte, kam vede pěšina, kterou jste se vydali. Jestli nekončí v propasti či v bažině. Je těžké jít sám.

Pomůže vám, když si dopředu můžete něco přečíst. Nebo když dostanete s sebou mapu či tištěného průvodce, kterým může listovat, dovídat se, co je nebezpečné a čemu je třeba se vyhnout.

A ještě snadnější bude, dostanete-li s sebou někoho, kdo tuto krajinu zná a kdo vás bude doprovázet. Pak se z cesty nebezpečné, velmi obtížné, může stát cesta sice plná dobrodružství, ale zároveň bezpečná, která se v krajině neztratí a dovede vás k cíli.

A podobně to je i s naším životem. Když se narodíme, nic o životě a o světě nevíme. Potřebujeme někoho, kdo se bude o nás starat, kdo nás bude učit na našem světě žít. Ale nejen to. I když budeme umět žít, přesto nám bude něco scházet, protože jsou skutečnosti, které náš svět přesahují, kterým nikdo z lidí plně nerozumí.

Boží slovo, Písmo, je taková příručka, která může lidem pomoci orientovat se ve světě, v životě i ve výhledu za smrt, za zemi, za to lidské, co nás obklopuje. Ale je těžké zůstat jen s Písmem sám. Mnohému neporozumíme, stejně tak jako mnohdy nepochopíme různé návody k použití, které dostáváme v obchodech s výrobky. Místo aby nám pomohly, často nám jen zamotají hlavu a stejně si nevíme rady. Pak hledáme někoho, kdo by nám to „lidsky“ vysvětlil. 

Tak nám i Bůh dává nejen své Slovo, ale i toho, kdo nám je bude vysvětlovat, připomínat. Toho, kdo nás bude životem provázet. Kdo zná krajinu našeho života. Ví, co je dobré, kam všechny cesty vedou. Která zkratka je zrádná a která objížďka vede k cíli. Duch svatý může být v našem životě průvodce. Budeme-li chtít. Pozveme-li ho k sobě, na svoji cestu.

A tak slavme letos Svatodušní svátky. S díky, s vděčností i s prosbou (třeba z písně 585). „Přijď již, přijď, Duchu stvořiteli, Duchu smíření. Přijď již a proměň svět náš celý v nové stvoření.“

Hana Schusterová