Biblická úvaha: Boží uzdravující síla

Když má dítě zarudlé tváře, když si stěžuje na bolest končetin nebo na škrábání v krku, když začne mít vyrážku a vyskočí mu teplota, je vám jasné, že se přihlásila některá z běžných nemocí. A hned vám naskočí, jak se máte chovat: Pospěš do postele, musíš pít, dáme obklad, nařídíme klid, případně zajdeme k lékaři.

Jenže přicházejí nemoci, které nevypotíte. Některé matou tím, že nebolí, a jiné zas jsou naopak spojeny s ukrutnou bolestí. Takovou, že možná už jen beze slov voláte: „Proč?“ Takovou, že se vám to už zdá nebýt k žití. 

Kniha Jób se zabývá otázkou lidského utrpení. Proč Hospodin dovolil Satanovi, aby Jóba takhle zkoušel? Aby ho trápil? Proč to ten zbožný člověk musel všechno prožít? A kde bral sílu, že se tak pevně držel své víry v Boží věrnost a dobrotu? Co bolesti, zármutku i opuštěnosti ten člověk zažil. Dokonce jeho vlastní žena mu radila, když se na to už nemohla dívat: „Postav se Bohu, on tě potrestá a zemřeš – a tak budeš vysvobozen. Uleví se ti!“ A Jób? – „To máme od Boha přijímat jenom dobro, kdežto věci zlé přijímat nebudeme?“ (Jób 2,10)

Hospodin tehdy omezil Satanovu moc. Řekl mu: „Měj si ho v moci, ale ušetři jeho život.“ A ten Boží nepřítel toho využil dosytosti. Už to skoro nebylo k žití, co musel Jób snášet. Myslím, že ho kromě těla musela začít bolet už i duše. Tolik odmítnutí, opuštěnosti, ponížení, nespravedlnosti a vlastně i zrady ze strany přátel – a nepochopení u vlastní ženy – to snad už není možné unést. A přesto si stojí za svým: „To máme od Boha přijímat jenom dobro, kdežto věci zlé přijímat nebudeme?“

Jóbův život Bůh Satanovi nesvěřil. Jeho život si vymínil. Jako by ho chránil.

V Izajášově proroctví čteme oddíl o muži plném bolestí, zkoušeném nemocemi. Prorok tu mluví o Božím služebníkovi, který prožil i tu největší bolest, prošel si nejhlubší krizí, sáhl si na dno. Nebylo to k žití, co musel Boží služebník Kristus snášet. Až sestoupil do pekel… Ale ono „Ušetři jeho život“ – to zůstalo. A tak i ten obětovaný Beránek, který byl zkrušen ne-mocí a položil svůj život v oběť za vinu, třetího dne vstal z mrtvých.. 

Děti na náboženství mi říkaly: „Napište do toho článku, že si bolestí i nemocí procházejí všichni. Ale Pán Bůh dokáže divy! Uzdravil přece Jóba i Námana, tak proč ne nás?“ Možná, že nemám takovou dětskou a přímočarou víru v Boží moc, v Boží pomoc a v Boží uzdravující sílu. A přesto věřím, že Bůh nezavírá před lidským utrpením oči. Věřím, že naše bolesti ho bolí stejně jako nás. Věřím, že je mocen nás uzdravit. A když se toho nedožijeme na tomto světě, tak v jeho království už nebude ani nářek, ani bolest, ani smrt..

Přeju nám všem, abychom s Boží pomocí mohli s Jóbem říci: „To máme od Boha přijímat jenom dobro, kdežto věci zlé přijímat nebudeme?“

Lenka Freitingerová, farářka
foto: pexels.com