Letos si tak připomínáme úctyhodné století existence.
Připravili jsme pro vás zajímavé materiály týkající se minulosti, současnosti i budoucnosti časopisu. Neváhejte a brouzdejte!
„Sto let církevního časopisu je něco, na co můžeme být skutečně hrdí a z čeho se můžeme radovat, a to nejen proto, že je to výrazný nakladatelský počin. Významně se zde odráží něco mnohem hlubšího. To, že jako evangelíci – církev – chceme společně něco budovat. Tvořit společenství. Promlouvat k druhým. Sdílet víru a vést kultivovanou diskuzi o závažných tématech. Navazovat vztahy s bratry a sestrami různých denominací. Být součástí tohoto světa. A že nám na tom všem záleží i po sto letech, to je mnohem cennější než všechny ty stohy popsaného papíru."
Adéla Rozbořilová, šéfredaktorka
(celý úvodník čtěte ZDE)
Chcete se dočíst něco o historii čaospisu? Rádi se brouzdáte archivem? Máte rádi vůni starého papíru? Pak jistě uvítáte tuto kapitolu věnovanou minulosti Českého bratra.
Za sto let se v redakci vystřídaly stovky autorů, redakce zpracovala tisíce témat a vydala přes tisíc samostatných čísel periordika. Nezřídka se musela vypořádat se zásahy státní cenzury, a zejména v období komunismu také s výrazně omezeným nákladem (kvůli nízkým přídělům papíru) a nedodržováním termínů a šikanou ze strany státem vlastněných tiskáren. Stát v různých etapách dělal vše pro to, aby církevní časopis přestal existovat. Nepodařilo se.
Jak se redakce i texty a výsledná podoba časopisu vyvíjely v průběhu desetiletí, na to se můžete podívat v následujících blocích.
V tomto roce začal časopis Český bratr pravidelně vycházet.
Za 100 let spatřilo světlo světa více než tisíc samostatných čísel časopisu.
...tolik šéfredaktorů se vystřídalo v čele periodika za dobu celé jeho existence.
„Samotné počátky Českého bratra se váží k roku 1922, kdy projevil Spolek českobratrských duchovních přání, aby začal vycházet oficiální církevní časopis. (...) Pro synod argumentoval synodní výbor tím, že v evangelickém prostředí sice vychází několik periodik, ale žádné, které by zastupovalo život celé církve, přinášelo zprávy ze všech sborů a církevních orgánů, přitom však zůstalo nestranné. Nový časopis by posloužil i neevangelické veřejnosti, která by měla možnost se přes něj seznamovat s celocírkevním děním, a nejen s postoji jejích některých skupin."
Adéla Šmilauerová, vedoucí Ústředního archivu ČCE
(celou historickou studii o časopsiu Český bratr čtěte ZDE)
Prvotní impulz k založení oficiálního církevního časopisu přišel už v r. 1922, a to od Spolku českobratrských duchovních. Vedení církve (synodní výbor) jeho přání vyslyšelo. Založení časopisu musel schválit také synod, a tak první číslo vyšlo až 19. ledna 1924. Se synodní radou, která je doposud vydavatelem časopisu, úzce spolupracuje redakce i dnes. Ta si však uchovává svoji autonomii při tvorbě obsahu. Synodní rada je tak spíše jakýmsi garantem.
„Za první republiky měla každá církev, spolek či strana svá vlastní periodika. Český bratr byl od roku 1924 věstníkem vedení církve, synodního výboru či synodní rady. Dnes jeho tvář i obsah neurčuje rada synodní, ale rada redakční."
Jiří Schneider, synodní kurátor ČCE
(celé slovo synodního kurátora čtěte ZDE)
Chcete zjistit, jak se váš sbor zapsal do dějin? Díky naší interaktivní mapce to zjistíte jednoduše!
Najeďte na „kolečko“ vybraného sboru a klikněte na něj. Kliknutím na odkaz se vám otevře nové okno se skenem autentického článku v některém z archivních vydání časopisu. Pokud je článek vícestránkový, je třeba přímo v databázi Kramerius posunout stránku kliknutím na šipku doprava.
Archiv Českého bratra ukrývá i kuriozity. Nechceme pro ně používat dnes moderní výraz „bizáry“, který nám připadá ke staroslavnému časopisu neuctivý, avšak některé z příspěvků by do této kategorie určitě zapadly. S částí bohatství, který archiv časopisu vydal, se s vámi chceme podělit. Jedná se zejména o reklamy, vtipy či komiksy. Četné byly i nabídky k seznámení nebo jiné výzvy týkající se - řekněme s nadsázkou - evangelického naturelu.
Časopis se sice tváří seriózně, ale uměl si najít i prostor pro odlehčení. V 80. letech například vycházela série kreslených – a nadčasových – vtipů z církevního prostředí.
V časopise také od 90. let vycházela řada komiksů. Například série příběhů o kostelní myši Kaňce. Za připomenutí stojí např. i komiksy K. Maliny z počátku druhého tisíciletí.
(klikněte na obrázky pro zobrazení v plné velikosti)
Málokdo má Český bratr spojen s reklamou – a když, tak spíš v jeho moderní historii. Možná proto leckterého čtenáře překvapí, že reklama se v hojné míře v Českém bratru vyskytuje již od jeho počátků. Například ve 20. a 30. letech šlo o několik stran vyhrazených pouze inzerátům a reklamním sdělením. Časopis z nich získával nezanedbatelné finanční prostředky. Inzerovalo se kdeco – od látek přes šicí stroje, zvony, varhany, knihy až po pojištění, instalatérské práce či uhlí. V roce 1927 například několikrát časopis otiskl upoutávku na „věcnou loterii“, jejíž výtěžek měl pomoci s financováním sborového domu evangelického sboru na Smíchově.
(klikněte na obrázky pro zobrazení v plné velikosti)
Český bratr je také jedinečným svědectvím o svérázném evangelickém naturelu. Kupříkladu redakce časopisu oslovila během jednoho ze synodů v 90. letech jejich delegáty s anketou. Přestože se do textu vloudil kynologický překlep ("obrátili jsme se na bratry a setry") a anketa nedopadla podle představ jejích autorů, stal se velmi výmluvnou a nadčasovou výpovědí o církvi.
Objevují se však i ohlasy kritické, jako například text jednoho z bratří z r. 1959, který si stěžuje na nedostatky ohledně organizace schůzí staršovstva. Pro dnešního čtenáře bude zajímavou informací snad i to, že i v otázce pořádání schůzí staršovstva je nedostižným etalonem Jan Karafiát.
(klikněte na obrázky pro zobrazení v plné velikosti)
Pokud vás více zajímá současný stav věcí, nabízíme pohled do přítomnosti. Jak se časopis připravuje? Jak vypadá schůzka redakční rady? Jak se dělá sazba? A co si o vedení časopisu myslí současná šéfredaktorka? Vstupte pootevřenými dveřmi do redakce a nahlédněte do zákulisí!
...je aktuální náklad časopisu. Tolik kusů každý měsíc tiskneme.
Kromě Česka máme předplatitele v 11 zemích světa. Výtisky míří i za oceán.
Časopis posíláme mimo naše sbory i do 78 dalších institucí (střediska Diakonie, věznice, školy, ale také třeba Česká televize či Národní muzeum).
Schůzky redakční rady se konají zpravidla jednou za měsíc. Rozhoduje se při nich o konkrétních článcích, tématech, o rozdělení témat mezi jednotlivými členy i o oslovení externích autorů. Redakční radu vede šéfredaktorka.
"Největší radost mám, když se práce daří a podaří. Když vyjde číslo včas a je pěkné. Pokaždé, když odešlu nové číslo do tisku, spadne mi balvan ze srdce. Že se to stihnlo, je tam všechno, co tam být má, že je vše zkontrolováno, sazba sedí, články se vešly. Za týden pak přijdou výtisky z tiskárny, a to je slavnostní okamžik...."
Adéla Rozbořilová, šéfredaktorka
(celý rozhovor čtěte ZDE)
Kromě redakční rady a autorů se na přípravách časopisu podílí další lidé, bez kterých by dané číslo nevzniklo. V první fázi je to především jazyková korektorka a následně pak technický redaktor, který má na starosti sazbu časopisu.
Externě nám vypomáhají také ilustrátoři z řad profesionálních výtvarníků i amatérských nadšenců. Střídají se různé techniky, různé rukopisy, abstrakce i realistické výjevy. Dávají časopisu originální tvář. Objevují se vždy jako ilustrace modlitby, někdy i jako předělové stránky nebo další grafická doplnění v rámci čísla.
...to si můžete prohlédnout nejen na obrázcích našeho ilustrátora Oldy Holinky, ale také v článku, který proces přípravy rozděluje do deseti dílčích kroků.
"Za tu dlouhou dobu (časopis) změnil mnohokrát svou tvář i kvalitu tisku; jsem však toho názoru, že od začátku představuje odraz církevně společenských poměrů s vnitřní otázkou po adekvátnosti užitých řešení. Nejcennějším bylo a je, že nikdy časopis nenabízel hotová řešení a spásonosný postoj a že vybízel k hledání. Informativní funkce „Bráchy“ nelze rovněž přehlédnout."
Bohdan Pivoňka, farář a disident
Krátká anketa mezi oslovenými čtenáři je k dispozici ZDE
Ohlasy ale nebyly vždy pozitivní. Prohledali jsme archiv a vybrali pár perliček, které si časopis za rámeček nedá.
Nutno ale podotknout, že mnohdy nejdou na vrub tehdejším redakcím, ale jsou zkrátka dobově podmíněné. Jednak k evangelické nátuře tak trochu patří být o mnoho přísnější a náročnější sám na sebe (rozuměj na svou církev a její představitele), jednak obecné podmínky v éře komunismu vůbec nepřály církvi, natož církevnímu tisku. Českému bratru bylo přiděleno omezené množství papíru pro tisk (bylo potřeba velmi šetřit místem a značně omezit náklad), jednak státní tiskárny braly termín vydání jen jako velmi orientační číslo. Nezřídka se stávalo, že časopis se ke čtenářům dostal i s několikaměsíčním zpožděním.
Co víte o Českém bratru? Otestovat to můžete prostřednictvím kvízu, který jsme pro vás připravili. Prověří vaše znalosti nejen z historie, ale i současnosti časopisu. Se svým výsledkem se můžete pochlubit na sociálních sítích. Rádi uvidíme, jak jste si vedli!