Listopad 1989 na Václavském náměstí

Upřímně vás pozdravuji jménem ČCE, která v našem národě navazuje na humanitní odkaz J. A. Komenského.

Žijeme v převratné době. Všichni jsme součástí společnosti, která je nemocná a potřebuje nápravu. Slova pravdivé a věcné kritiky dávají naději na překonání mnoha věcí, které nás děsivě tíží. A přece nemůžeme zůstat jen u slov a soudů. Tato chvíle je už sama o sobě soudem nad špatným a překonaným. Ptáme se: co máme dělat? Jako křesťané se držíme evangelia. Přináší osvobodivou pravdu o našich lidských selháních, člověka se však ujímá.

Na výpravě za naplněním pravého lidského života nepřehlédněte postavu Ježíše Krista. Představuje a přináší hodnoty, které našim vzájemným vztahům na všech rovinách života scházejí. Je to láska, pravda, soucit, věrnost, oběť. Nahlédněme do této pokladnice, všechny generace, a sáhněme až na dno po těchto hodnotách potřebných právě dnes. Nadějeme se, že z ideologického arzenálu naší společnosti bude odstraněno negativní předznamenání před církvemi a jejich činností.

Politický prostor pro aktivní účast všech nás na společenském dění se může rozšířit, avšak naše ekologická situace se hned nezmění. Vředovité rány ve světě přírody a v lidských vztazích nelze omlouvat filozofickými konstrukcemi ani ideologiemi. Musíme mít všichni odvahu k novému stylu života, který může mít hmotně méně – a přece bude bohatší o hodnoty, které se z odosobněného života vytratily.

Obracím se také k vám, představitelům veřejného života. Nejen k vám v Praze v nejvyšších orgánech. Také k vám, kteří nesete odpovědnost v krajích, okresech a obcích celé naší země. Očekáváme od vás úctu a respekt k mínění všech občanů bez rozdílu. Nikdo si nesmí přivlastnit moc na úkor ostatních. Zastáváme právo shromažďovat se a šířit myšlenky i vyjadřovat vůli nenásilnými prostředky. O to vás obzvláště prosím. Očekáváme, že budou propuštěni vězňové svědomí.

Věříme, že toto vše nepovede k destabilizaci, ale naopak k očištění a upevnění našeho společného života. Dialog, který vedeme v těchto dnech a chceme vést i v budoucnosti, se opírá o důvěru. Důvěra však vyrůstá na skutečného partnerství. Začněme si důvěřovat a buďme partnery jedni druhým.

(ČB 1/1990, s. 3–4)

V rámci 100. výročí založení časopisu Český bratr zveřejňujeme vybrané dobové články v jejich původní podobě.