Česká Diakonie. (Jubileum.)

A proto bylo zcela na místě, že 4. prosince oslavila své jubileum zdárné práce slavností s díkčinícími bohoslužbami. Odpoledne o 3. hodině sešla se četná obec členů a přátel, dlouholetých příznivců a podporovatelů tohoto díla lásky do českobratrského evangelického chrámu na Královských Vinohradech a po úvodní písni kázal bratr Timoteus Blahoslav Kašpar na text Job 28, 10. Velmi případně promluvil a rozebral pěkně slova textu se vztahem k České diakonii. Nato vykonal modlitbu bratr farář Bedřich Jerie. Za místní sbor pozdravil a uvítal Českou diakonii kurátor bratr školní rada dr. Kadlec, bývalý člen výboru. Předseda bratr vrchní stavební rada ve výslužbě a inženýr Adolf Novotný zahájil jubilejní schůzi tím, že uvítal četné shromáždění a zvláště zástupce hlavního města Prahy a jiných korporací. Pozdravný přípis zaslal výboru České Diakonie primátor Dr. Karel Baxa, stařičký farář a přítel Diakonie bratr Oskar Opočenský z Kláštera a jiní. Předseda promluvil pak o činnosti České Diakonie za uplynulých 25 let. Vzpomněl těžkých začátků, jak Diakonie pracovala, jak si klestila cestu a pozvolna získávala zájem církve a veřejnosti, vzpomněl pracujících sester a postupu díla, rozvětvení jeho, ovšem i dobrodinců, kteří šlechetnými odkazy a dary umožnili dnešní vzrůst České Diakonie, vzpomněl také těch, kteří spolupracovali a již odešli na věčnost, poděkoval pak veřejnosti, jež Českou Diakonii podporovala, takže mohla během těch 25 let dobré dílo vykonati. Ti, kdož mají v ruce tištěné výroční zprávy a Věstník České Diakonie, a sledovali se zájmem práci ústavu, jistě neupřou, že Česká Diakonie je podnikem užitečným, důležitým a nepostrádatelným, a jest si přáti, aby po prvním jubileu mohla Česká Diakonie pracovati o dalších svých úkolech a zejména po dobudování mateřského domu zdárně provedenou nástavbou mohla provésti i stavbu potřebného sanatoria a tím se přiblížila к ústavům zahraničním, moderně vypraveným a zařízeným.

К tomu jest třeba, aby Česká Diakonie byla na dále veřejností naší účinně podporována, při nejmenším, aby dosavadní příznivci a přátelé zůstali jí věrni a jí pomáhali s takovým porozuměním jako dosud.

Následovala recitace básně bratra Gustava Molnára, faráře trnáveckého, dále sólové zpěvy sester Kršňákové a Rudlové, nato pak díkčinící modlitbu vykonal a požehnání udělil bratr superintendent Dr. Josef Lukášek. Společným zpěvem zakončena byla jubilejní slavnost. Četně shromáždění projevilo lásku svou k České Diakonii i štědrou sbírkou.

(ČB 12/1928, s. 281–282)

foto: "Návrh nemocnice České Diakonie" – autor: Diakonie ČCE (vlastní dílo), licence CC BY-SA 3.0

V rámci 100. výročí založení časopisu Český bratr zveřejňujeme vybrané dobové články v jejich původní podobě.

KOMENTÁŘ: Roku 1903 byl založen evangelický spolek Česká Diakonie. Pečoval o nemocné a potřebné v církvi. První diakonkou se stala Anna Kučerová, která získala patřičné vzdělání v Německu, kde byly školeny i některé její následovnice. U nás sloužily jako soukromé ošetřovatelky mezi chudými členy pražských ev. sborů, posléze se jejich působení rozšířilo i do nemocnic v ČSR či práce v sirotčincích a domovech pro seniory. S příchodem komunismu a zákazem spolků byla jejich samostatná činnost k roku 1952 ukončena.