Úvodník

Kdo chce, dobré věci vidí

Dobrý strom se pozná po ovoci. Zdálky nepoznáte, zda je kvetoucí třešeň planá, nebo je to sladká a křupavá srdcovka. Ale když plody uzrají, je to jasné třeba i se zavázanýma očima. A církev se pozná podle činů. Slovo je důležité, je to základ a příprava na cestu do světa, ale okolní společnost bude ty zvláštní houfce, které si říkají věřící, stejně posuzovat podle toho, co dělají.

Poslechněte si článek:[audioplayer file="http://www.ceskybratr.cz/wp-content/uploads/2018/06/CB_2018_05_02_Uvodnik_Kdo_chce_dobre_veci_vidi.mp3" titles="Úvodník" artists="Český bratr" track="A6BACA"]

S hrdostí můžeme nabídnout mnoho dobrých věcí. Diakonii s její péčí o lidi s postižením, o staré, nemocné, znevýhodněné, jedince na okraji společnosti… Sláva, že se tato potřebná organizace mohla po revoluci rozrůst do rozměrů, které již dávno převýšily velikostí svého zřizovatele, totiž církev. Služba společnosti je to ohromná. Dále církevní školy. Nabízejí vlídné prostředí, vedou a zachraňují problémové žáky a vzdělávají s výbornými výsledky. Tábory pro rodiny s handicapovanými dětmi s třicetiletou tradicí jsou rovněž více než dobrou vizitkou. Mnoho rodin, které církevní prostředí zpočátku neznaly, jezdí opakovaně a s vděčností. Dál můžeme zmínit ekologické aktivity, Fair Trade s Obchůdkem Jednoho světa, desítky svateb snoubenců, kteří za farářem přišli, aniž by byli z církve. O tom všem se v čísle, které jste právě otevřeli, dočtete.

Možná, že okolní svět vidí i jiné ovoce naší víry. Nesváry ve sborech nebo přísnost a neústupnost ve sporech. I to jsme my, evangelíci. Ale smysluplných, pozitivních a následováníhodných příkladů je určitě víc. Kdo dobré věci vidět chce, jistě je vidí.

Inspirativní čtení přeje všem

Daniela Ženatá

OBSAH ČÍSLA

TÉMA

Biblická úvaha – O. Ruml

Muzeum Husova domu – A. Šmilauerová

Bez dobrovolných asistentů bychom nedokázali nic – D. Ženatá

Co je tak lákavé na čase stráveném s lidmi s nejrůznějším postižením? – M. Stolařová

Být součástí férového světa – A. Rozbořilová

Chceme se vzít – L. Ridzoňová

Ze svých škol můžeme mít radost – J. Plíšková

Otázka na tělo: Poslali byste své dítě do církevní školy?

MOJE CÍRKEV

Hájíme (si) lidská práva – J. Vondrová

Markétka v říši „Švábů“ – M. Petrášová

Každý ať přiloží ruku k dílu – D. Kenningová

Večeře Páně – D. Blecha

Novoborský husitsko-evangelický kostel – J. Kirschner

Reformace a církevní hudba – L. Moravetz

Slovo na rozloučenou s Alfredem Kocábem – J. S. Trojan

Vzpomínka na Pavlu Titěrovou – M. Ježdíková

DIAKONIE

Zahradník, kuchař, cukrář – A. Šůra

SLOVO

Poděkování čínských křesťanů

K sedmdesátému výročí založení Státu Izrael – P. Sláma

Ropa, uhlí, plyn – kamarádi ČCE? – Á. Tkadleček, D. Pfann

Vedení církve k investičnímu kodexu – E. Zadražilová, V. Zikmund

Úvahy pod kazatelským stromem – M. Hübner

Poslední slovo: Půlnoc v kostele – P. Hájíčková

RECENZE

M. Veselovský: Tomáš Holub. Biskup na snowboardu – J. Plíšková

L. Pecharová: Po stopách stoleté dámy – D. Ženatá